ČLÁNKY PORTFOLIO HLEDAT SHOP
PORTFOLIO
HLEDAT
SHOP
  • Your Cart Is Empty!
Conceptica s.r.o. Rybná 716/24, 110 00 Praha 1 +420 777 865 290
Blog

Webové a mobilní aplikace státní správy musí splňovat nové normy o použitelnosti

Od on

9.4.2020

- Blog

Pokyny pro přístupnost webového obsahu známé jako WCAG 2.1 jsou mezinárodně uznávanou sadou doporučení pro zlepšení přístupnosti webu. Toto doporučení vysvětluje, jak zpřístupnit digitální služby, webové stránky a aplikace všem, včetně uživatelů se zdravotním postižením, nebo seniorům. Z této metodiky vychází evropská harmonizovaná norma EN 301 549 V2. 1.2, kterou jsme v České republice transponovali pod zákonem č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady návrhu webových stránek a mobilních aplikací podle WCAG 2.1

Je nutné se zaměřit na čtyři základní konstrukční principy: vnímatelnost, ovladatelnost, srozumitelnost a stabilita. Zaměřením na principy, nikoli na technologii, zdůrazňují tvůrci norem potřebu přemýšlet o různých způsobech, jakými lidé interagují s obsahem. Uživatelé mohou například používat klávesnici místo myši, měnit nastavení prohlížeče, tak aby byl pro ně obsah stránky snáze čitelný, používat čtečky obrazovky, díky kterým jim je obsah čten nahlas a další kombinace možností. Cílem norem je zajistit, aby uživatelé mohli za jakýchkoliv podmínek interagovat srozumitelně s obsahem, které jim daná webová stránka nebo mobilní aplikace nabízí.

Na koho je norma přístupnosti zaměřená

  • Státní instituce (ministerstva, státní úřady)

  • Územní samosprávné celky (kraje, obce, městské části)

  • Právnické osoby zřízené zákonem (ČNB, ČTK atd.)

  • Právnická osoba zřízená nebo založená státní nebo samosprávní institucí (dopravní podniky, Národní divadlo, výzkumné instituce, fakultní nemocnice atd.)

  • V omezené míře se to týká i škol (i vysokých)

Lhůty

Odkdy se začínají uplatňovat pravidla zákona č. 99/2019 Sb.? Na nové internetové stránky zveřejněné od 9. dubna 2019 se pravidla použijí od 23. září 2019. Na stávající internetové stránky zveřejněné před 9. dubnem 2019 se pravidla použijí od 23. září 2020. Na mobilní aplikace se pravidla použijí od 23. června 2021.

0
Blog

Digitalizace veřejné správy s využitím open source řešení v zemích V4

Od on

3.3.2020

- Blog

3. února se zástupci naší společnosti účastnili 1. ročníku konference na téma Digitalizace veřejné správy s využitím open source řešení v zemích V4, jenžuspořádala Open-source Aliance pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Vondráčka. Společnost Conceptica jakožto hrdý člen Open-source Aliance podporuje všechny podobné akce tohoto typu a současně usiluje o co nejširší zavedení open-source řešení. V rámci této konference vystoupili zástupci jednotlivých zemí Visegrádské čtyřky s jejich prezentacemi na open-source řešení ve svých zemí. Za Českou republiku vystoupil vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Ing. Vladimír Dzurila s jeho vizí Digitálního Česka a s podporou začlenění open-source řešení do veřejné správy. Z pohledu začlenění open-source technologie do státní správy je ze zemí V4 nejdále Slovensko. Na zástupce V4 navázali členové Aliance, kteří představili konkrétní příklady úspor, které implementace open-source řešení může přinést a s účastníky konference se dále podělili o své know-how z oblasti licencování a legislativy a bezpečnosti open source aplikací.

Více informací o této konferenci lze nalézt na: www.ossummit.eu

0
Blog

Chytré kamery ve službách bezpečnosti škol

Od on

3.3.2020

- Blog

Společnost Conceptica připravila pro Městskou část Praha 14 projektovou žádost o finanční spoluúčast města Prahy v projektu smart city “Bezpečnost do škol”. 
Předmětem projektu je aplikace moderních video-analytických nástrojů v perimetru základní školy za účelem prevence vandalismu, kriminality a jiného patologického chování v perimetru školy. Projekt je připraven tak, že bude plně v souladu s GDPR a jeho účelem není identifikovat osoby. Videonalalytické nástroje se budou zaměřovat na aktivní rozpoznávání negativních jevů, například přítomnost osob mimo zadaný rozsah hodin na školním hřišti. Systém bude podle stupně závažnosti daného jevu upozorňovat předem definované osoby až do úrovně místní městské policie.
Jak vyplývá ze zápisu městského zastupitelstvy byla žádost úspěšná a prostředky budou MČ Praha 14 přiděleny.
Více informací na: Pražský deník

0
Blog

Stali jsme se členem Open-source aliance

Od on

14.11.2019

- Blog

 
Open-source Aliance má ambici vytvořit optimální podmínky pro využívání open source produktů v oblasti veřejné správy i mimo ni. Posláním Aliance je sdružovat lídry v oblastech softwarových řešení, konzultačních a právnických subjektů, technologických partnerů a akademické půdy. Prostřednictvím těchto subjektů vytvářet podmínky, které díky adopci open source řešení povedou k efektivnímu, bezpečnému a modernímu způsobu nakládání s daty v oblasti veřejné správy. Jedním z hlavních cílů Aliance je inspirace a adopce existujících řešení v zahraničí, dále soulad s národní strategií pro digitalizaci veřejné správy a odbourání legislativních nebo jiných zákonných překážek, které dnes brání plnému využití open source principů v oblasti veřejné správy.
0
Blog

Přichází Microsoft Dynamics 365 Business Central

Od on

16.1.2019

- Blog

Tomáš Hamr, Autor působí jako senior projektový manažer a CEO ve společnosti Conceptica s.r.o.

Od 1.10.2018 je na trhu pokračovatel podnikového systému Navision, který se jmenuje Microsoft Dynamics 365 Business Central. Oficiálně se pozicuje jako ERP systém pro malé a střední organizace se širokou škálou zaměření. Tento systém lze pořídit pro provoz na vlastní infrastruktuře (on premise) nebo v rámci Microsoft cloudu jako čistou službu. Ve všech případech je forma financování licence a provozu jen a pouze jako subscription, což je v podstatě pronájem, platba za službu.

Nesporné výhody, pro které se Navision neboli Microsoft Dynamics NAV stal jedním z nejoblíbenějších podnikových systémů ve světovém měřítku, zůstaly zachovány. Jde zejména o vlastnost velké vnitřní konzistence finančních dat, která umožňují přehledy a analýzy v reálném čase a dávají tak manažerům vždy správné a rychlé odpovědi. Velké prointegrování procesů a dat nákupu, skladů, prodeje a účetnictví v reálném čase bylo a je skutečně velkou předností Navision (Microsoft Dynamics NAV), dnes Microsft Dynamics 365 Business Central. Další důležitou vlastnosti, která zůstává zachována je možnost upravovat kód aplikace a rychle přizpůsobovat systém potřebám zákazníka. Flexibilita Navision (Microsoft Dynamics NAV) byla pověstná a zůstává zachována. Dnes, s ohledem na uplatnění a zaměření na služby ve formě cloudu už nebude možné zasahovat přímo do kódu Microsoft, ale zůstane stále dostupná možnost vytvářet úpravy ve formě add-onů.

Díky lepší integraci s filosofií a infrastrukturou Microsoft Dynamics 365 se značně zvětšují možnosti nového systému Business Central co se týče interoperability s dalšími prvky této rodiny. Ať už se jedná o BI, mobilní aplikace, Microsoft Office, CRM a v neposlední řadě celou škálu ověřených řešení z AppSource.

Podstatný krok činí Microsoft v tom, že umožňuje pořízení jak on-premise, tak i v Coudu. Zatímco při rozhodnutí o pořízení on-premise oceníte spíše rozložení ve formě subscription, při pořízení ve formě služby z cloudu se otevírají naprosto netušené možnosti. Především jde o to, že zprovoznění základních funkcí systému může trvat pouze několik dnů. Netvrdíme, že systém v cloudu nevyžaduje speciální pozornost při implementaci, ale jde o postupné ale rychlé využití nejprve parciálních funkcí a následně rozjetí celého systému. Záleží na vhodné spolupráci s odborným implementačním partnerem a čas od pořízení do realizace prvních výnosů z investic do ERP se dá zkrátit na minimum. Další nespornou předností je, že se nemusíte starat o infrastrukturu, to je servery, základní serverové operační systémy, databázi a další prvky. Jde tu o nemalé úspory za nákup a provoz techniky, energie a osobní náklady specializovaných pracovníků.

Microsoft Dynamics 365 Business Central je logickým a ze strany odborníků na podnikové systémy velmi oceňovaným krokem ze strany Microsoftu. Zákazníci se mají starat o svůj business a ne trávit čas pořizováním a provozování svých podnikových systémů, od toho jsou zde profesionální partneři. Díky cloudovému přístupu ušetří firmy nemalou energii a nemalé prostředky pro rozvoj svého businessu.

0

Řízení projektů pomocí Business case – obchodního případu

Od on

14.6.2016

- Blog

Business case! Znáte? Slyšeli jste o tom? Máte to na projektech? Možná ne, protože podle našeho pozorování ve většině malých a středních firem není řízení investic a zakázek pomocí nějakého procesu business case zavedeno. Každá firma má sice nějakou kalkulaci zakázky, nějaký přehledný excelový soubor, ale málokdo se komplexně zaměřuje na proces tvorby, sledování a vyhodnocování business case jako na nástroj řízení firmy a jejích projektů. A přitom je tak důležité mít vše podstatné o ekonomice zakázky nebo investice detailně a na jednom místě zanalyzované, schválené a uložené. Potřebujeme prostě vědět, co děláme, proč to děláme a jak to uděláme a to je právě Business Case. Stáhnout šablonu Business Case Tomáš Hamr, Autor působí jako senior projektový manažer a CEO ve společnosti Conceptica s.r.o.

Rozdíl mezi Business Case a kalkulací nákladů

Nejprve o tom, jak se „business case“ neboli česky „obchodní případ“ liší od obyčejné kalkulace nákladů. Hlavní roli zde hraje komplexnost. Ve správné šabloně business case jsou všechny údaje o výnosech, nákladech a rizicích. Kalkulace většinou obsahují jen náklady. Správný Business case obsahuje nejen náklady, ale také výnosy a rizika.

Proč je dobré výnosy evidovat a pitvat společně s náklady?

Protože výnosy je za a) dobré pitvat a b) společně s náklady. Je přece důležité, aby projektový manažer plánované výnosy znal a řídil. Je také důležité, aby všechna rozhodnutí o nákladech a dodatečných nákladech byla dělána i při současném hodnocení dopadu na výnosy. Stejně v podstatě můžeme mluvit o rizikách. Ty je také dobré pitvat společně s náklady a výnosy. Důvody jsou stejné: jestli chci rizika řídit, musím znát jejich kontext do nákladů a výnosů.

Důležitou vlastností Business case je detailnost

Důležitý je detail, na který se dostaneme při pitvání výnosů, nákladů a rizik. A řekněme si na to na rovinu, běžné kalkulace moc detailní nebývají. Jaký detail tedy zvolit? Při přípravě business case je potřeba jít až do takové hloubky, abychom mohli za výnosy a náklady jako tvůrce business case ručit. Stačí říci, že vytvoření nějakého produktu bude stát 200 člověkohodin? Ano, v případě business case na vybudování nové slévárny se k většímu detailu asi nepropracujeme, ale v případě projektu na vytvoření velké webové prezentace s rozpočtem tři miliony korun tento detail nebude stačit. V takovém případě je potřeba si říci, z jakých hlavních úkolů a kompetencí se vytvoření tohoto produktu skládá.

Business case jako firemní proces

Třetí důležitou vlastností Business case je, že to není jen šablona, ale je to zároveň firemní proces, kterému rozumí všichni. Výkonná firma rozumí nejen tomu, že business case je důležitý, ale také tomu, kdo ho vyrobí, komu ho předloží, kdo se k tomu vyjádří a kdo to schválí. Dále stanoví další životní cyklus business case. Tedy například, co se stane, pokud se podmínky změní. Co se stane, až bude projekt hotov – bude to někdo hodnotit? Vyplatí se někomu odměny za dobrou práci a za jakých podmínek? Potrestají se vinící nedbalého plnění business case? Pro lepší představu o možném fungujícím business case, který vám může pomoci na Vašich projektech, si prosím ZDARMA stáhněte naší šablonu.
0

Kdo se bojí outsourcingu projektového řízení

Od on

29.11.2015

- Blog

Představitelé společností a institucí, kteří uvažují o najímání externích zdrojů pro projektový management, často zneklidňuje představa, že externí zdroje rychle pohoří z důvodu neznalosti prostředí a problematiky. Jsou tyto obavy CFO oprávněné? Tomáš Hamr, Autor působí jako senior projektový manažer a CEO ve společnosti Conceptica s.r.o. Tempo změn ve světě businessu a všude okolo nás neustále roste. Společnosti a instituce jsou nuceny provádět stále větší množství změn a to často i paralelně. Provádějí organizační změny, zavádějí certifikované postupy, uvádějí na trh nové produkty, přebírají konkurenční společnosti, zavádějí nové informační systémy. S řízením takových projektů rostou firmám nejen náklady, ale také riziko. Takové projekty představují také stále rostoucí objem práce a projektových eskalací problémů pro vyšší management. Dokonce i v současné době intenzivního snižování nákladů si manažeři uvědomují, že samotné projektové řízení nelze v projektových rozpočtech nijak ošidit. Právě naopak, ve srovnání s dobou konjunktury před pár lety, nutí ztenčené budgety management k důslednějšímu rozhodování, plánování a následnému řízení projektů. Zbývá tedy otázka, jak projektové řízení personálně vyřešit, aby byla zvýšena kvalita a sníženy náklady. V poslední době se stále častěji prosazuje outsourcing projektového řízení. Stejně jako u každé činnosti dodávané formou externí služby, navozuje již samotný název bezprostřední dojem, že by mělo jít o ušetření peněz a zvýšení kvality služeb.

Outsourcing projektového řízení – proč to zavést

Hlavním a nejčastějším důvodem, proč společnosti pořizují externí projektové řízení ať už formou outsourcingu nebo prostého nákupu kapacity projektového manažera bez zajištění kvality služby, je nedostatek vlastních zdrojů. Ten nastává ve dvou různých případech, a to pokud počet spuštěných projektů převyšuje kapacitu interních projektových manažerů nebo pokud kvalita a náročnost projektů vytváří nároky na výjimečné projektové manažery, jakých se v organizaci nedostává. Uvedené případy jsou často důvodem nákupu externistů v projektovém řízení hlavně v podnicích, kde každoročně dochází ke startu desítek až stovek projektů najednou (velké společnosti v bankovnictví, telekomunikacích, energetice apod.). Druhým důvodem se stává potřeba lepší eliminace rizik projektu. K nákupu externí služby dochází často v případě, kdy projekty jsou již ve zpoždění nebo vykazují jiné závažné nedostatky. Jedná se již často o stav takzvaného krizového řízení projektu. Tyto případy nastávají u průmyslových a obchodních firem střední velikosti. Externí služby řízení projektu si dnes často najímají také státní úřady, projektové řízení tam má za úkol eliminovat rizika projektů většinou po celou dobu životnosti projektu od sepsání záměru (zadávací dokumentace) až po zdárné ukončení projektu. Externí projektové řízení také překonává ve státní správě problém s kvalifikací zdrojů, které za tabulkové mzdy prostě nejde pořídit. Důležitými pro outsourcing projektového řízení se stále více stávají důvody ekonomické. Jde o pořizovací cenu služeb, která může být u externistů v dlouhodobém kontextu nižší, a také o výslednou kvalitu řízení a tím i výstupů projektu. Příčinou, proč zdánlivě drahé externí služby mohou být ve skutečnosti levnější než interní pracovníci, je výkonnost. Při přepočtu personálních nákladů a adekvátní části režie spojené s interním pracovníkem na jednotku výkonu (například počet řízených projektů), bychom se snadno u interních pracovníků dostali na stejnou nebo vyšší jednotkovou cenu než u externích, kteří jsou lépe motivování spokojeností svého klienta a vztahy založenými na obchodním zákoníku. Spojíme-li si toto se snadnější vymahatelností kvality řízení u externích služeb, stává se otázka outsourcingu projektového řízení pro finanční ředitele skutečně žhavou.

Námitky proti outsourcingu projektového řízení

Kromě výhod externího projektového řízení jsou tu i nesporné nevýhody a pochyby vyvolané zkušenostmi. Asi nejčastější námitkou proti outsourcingu je nutnost do takového procesu angažovat také interní zdroje. Externí projektový manažer, byť sebelepší, nemůže zajistit v rámci organizace všechny interakce a součinnosti. Proto se vždy spotřebovává alespoň malá část kapacity interních pracovníků. S tím nic dělat nelze a je potřeba vše dobře vyhodnotit. Další častou námitkou je potřeba zajištění dlouhodobé konzistence a udržení know-how v rámci organizace. Tato námitka a potřeba je také legitimní, ale zde je možné se s ní lépe vypořádat. Za prvé je nutné kriticky vyhodnotit záruky, které nám dává pracovní zákoník ohledně dlouhodobé stability know-how v organizaci. Jedinou zárukou konzistence a udržení know-how je kvalitní dokumentace projektů a jejich výstupů. Právě tato kvalitní dokumentace projektu nebývá u interních pracovníků příliš častá, naopak ji lze dobře nadefinovat do kvality služby u outsourcingu. Představitele společností a institucí, kteří uvažují o najímání externích zdrojů pro projektový management, často zneklidňuje představa, že externí zdroje rychle pohoří z důvodu neznalosti prostředí a problematiky. Tyto obavy se mohou naplnit a záleží dozajista na způsobu výběru externího zdroje. Pokud se přihlíží k tomu, že profesionál musí mít odvětvové zkušenosti a zároveň dlouholetou praxi při řízení projektů, nemělo by k takovým situacím docházet.
0

Otázka 21. století – jak vychovat lidské zdroje pro kybernetickou bezpečnost

Od on

28.11.2015

- Blog

Sílící tlak globálních hrozeb vyvolal zvýšenou aktivitu členských států EU a států NATO ve snaze zvýšit zabezpečení vlastní kritické informační infrastruktury a zlepšovat úroveň kybernetické bezpečnosti v ostatních významných systémech, důležitých pro fungování moderní společnosti. Ve světě jsou postupně zaváděna zákonná opatření a vytvářeny strategie k regulaci přítomných hrozeb (např. „Cybersecurity Strategy of the European Union: An Open, Safe and Secure Cyberspace“, 7. 2. 3013 strategie přijatá Evropskou komisí nebo „Improving Critical Infrastructure Cybersecurity“, 12. 2. 2013, nařízení prezidenta USA Obamy), podpora povědomí a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou reakcí na stále častější kybernetické útoky na organizace státní i soukromé sféry v celém světě.

Situace s kybernetickou bezpečností v České republice

Česká republika zahájila důležité kroky v roce 2011, kdy vláda přijala „Strategii pro oblast kybernetické bezpečnosti České republiky na období 2012 – 2015“. V rámci této strategie byl úspěšně vytvořen a přijat zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti. Zákon nabývá účinnosti 1. 1. 2015 a celé řadě státních institucí tak vznikají nové povinnosti v oblasti organizačních a technických opatření v návaznosti na kybernetickou bezpečnost státu. Zákon specifikuje systémy kritické infrastruktury a definuje další významné systémy, na jejichž provozovatele se zákon vztahuje (definice ve vyhlášce 317/2014 Sb.). Mimo státní organizace jsou zákonem o kybernetické bezpečnosti dotčeny i významné soukromé společnosti, například v oblasti dopravy, bankovnictví, energetiky a telekomunikací. Národní centrum kybernetické bezpečnosti nyní pro Českou republiku připravuje Strategii kybernetické bezpečnosti 2015-2020, kde mezi hlavními cíli zcela logicky figurují také: a) Spolupráce se soukromým a akademickým sektorem b) Podpora vzdělávání, osvěta a rozvoj informační společnosti Součástí zákona je i povinnost dotčených subjektů ve své organizaci vychovat, případně do organizace přijmout kompetentní lidské zdroje, které budou zabezpečovat činnosti a aktivity povinné ze zákona. Rozvoj lidských zdrojů se tak stává prioritou nejen pro subjekty s vazbou na kritickou infrastrukturu státu, ale i další subjekty veřejné správy a privátní sektor. Vyvstává otázka, zda je náš trh práce schopen poskytnout potřebné množství odborníků a jaké toto potřebné množství vlastně je. V České republice zatím nevznikaly studie, které by dokázaly poptávku po odbornících kybernetické bezpečnosti vyčíslit. Můžeme tak postupovat analogicky porovnáním s jinými vyspělými zeměmi. Podle zahraničních výzkumů je například v USA zaznamenán nedostatek 1 000 000 kompetentních odborníků v oblasti kybernetické bezpečnosti a Federal bureau of labour statistics předpokládá průměrný růst trhu práce v kybernetické bezpečnosti o 22 % do roku 2020. Z podobných studií vyplývá, že v Německu a Velké Británii schází nyní 100 000 odborníků na kybernetickou bezpečnost. Pomocí jednoduchého přepočtu na počet obyvatel lze předpokládat, že v následujících letech vznikne v České republice potřeba přibližně 12 000 osob kompetentních pro plnění úkolů zabezpečení organizací a firem proti kybernetickým hrozbám. Ing. Tomáš Hamr, výkonný ředitel Conceptica s.r.o.
0